Influence of Profession on Teachers’ Quality of Life

The aim of this study was to analyze the quality of life (QOL) of 142 primary school teachers and 145 firemen-rescuers. To determine QOL we used a WHOQOL-BREFF questionnaire. Teachers’ QOL was significantly lower in all four domains when compared with firefighters’ QOL; however, it did not differ statistically from the Czech population norms. Significantly lower compared to the norm was only teachers’ satisfaction with their health. Our results showed a significant influence of profession, age and gender on QOL. The influence of subjectively perceived mental stress as a factor reducing the QOL was manifested only in teachers. The explanation for this difference in QOL could be predicting better physical and mental health of firefighters.

REFERENCES:

• Axelsson, L., Anderson, I.H., Edén, L. & Ejlertsson, G. (2007). Inequalities of quality of life in unemployed young adults: A population-based questionnaire study. International Journal for Equity in Health, 6:1–9.
• Blatný, M. (2001). Osobnostní determinanty sebehodnocení a životní spokojenosti: mezipohlavní rozdíly. Československá psychologie, 45:385–392.
• Dragomirecká, E., Bartoňová, J. (2006). WHOQOL – BREF · WHOQOL – 100. World Health Organization Quality of Life Assessment. Příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života SZO. Ed. Psychiatrické centrum Praha, 1. vyd.: 92 stran
• Hnilica, K. (2005). Věk, pohlaví a kvalita života. In: Payne J. Kvalita života a zdraví. Praha: Triton.
• Hulman, B. & Hemlin, S. (2008). Self-rated quality of life among the young unemployed and the young in work in northern Sweden. Work 30: 461–472.
• Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, 1. vyd.
• Mareš J. (2006). Problémy s pojetím pojmu kvalita života a s jeho definováním. In: Mareš J. a kol.: Kvalita života dětí a dospívajících I. Brno: MSD, s. 11–28.
• Nepožitková J. (2009). Kvalita života a subjektivní charakteristiky zdraví. Diplomová práce. Masarykova Univerzita, Brno.
• Paulík, K. (1998). Co obtěžuje učitele různých typů škol. In: Učitelé a zdraví I. Brno: Nakl. P.  Křepela, s. 35–41.
• Paulik, K. (2012). Job satisfaction and stress among teachers. The New Educational Review, 30 (4): 138–149.
• Řehulka, E. & Řehulková, O. (2001). Učitelky a učitelé. Učitelé a zdraví 3, Brno, 143–152.
• Řehulková, O. & Řehulka, E. (2007). Struktura kvality života ve vztahu k pracovní zátěži učitelů. In. Řehulka, E.: School and health 21 (2) Brno: Masarykova Univerzita; 337–341.
• Šušoliaková, O., Šmejkalová, J., Papršteinová, M. & Reboš, M. (2013). Occupational Mental Stress Assessment of Elementary School Teachers and Firefighters – Rescuers. The New Educational Review, 31 (1): 94–104.
• Šváb, S. (2006). Psychologie práce pro nováčky, hasiče-záchranáře, ale nejen pro ně. Vydalo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství v Ostravě.
• Žaloudíková I. (2001). Příspěvek k neuropsychické zátěži učitelů. Sborník Učitelé a zdraví 3, Brno: Nakladatelství Křepela; s. 63–73.
• Židková, Z. (2002). Využití dotazníků k hodnocení psychické zátěže při práci. České pracovní lékařství, 3: 128–132.
• Židková, Z. & Martinková, J. (2003). Psychická zátěž učitelů základních škol. České pracovní lékařství, 4:122–126.